O vodárenské věži na Letné
Rozsáhlý areál vodárenské věže na Letné byl dostavěn v roce 1888. Kromě věžového vodojemu vysokého přibližně 28 metrů zde byl čtyřkomorový pozemní vodojem a přečerpávací stanice, které byly zbořeny v letech 1977-8, přičemž provoz ukončily 1.8.1926. Věžový vodojem, který sloužil pro zásobování pitnou káranskou vodou horní části Holešovic a Bubenče, byl v listopadu roku 1913 vyřazen z provozu pro chatrnost technologie.
Autorem vodojemu byl architekt a městský inženýr Jindřich Fialka. Stavba započala roku 1887 pod vedením stavitelů Karla Hübschmanna a Františka Schlaffera a byla dokončen a roce 1888. Technologické vybavení včetně reservoáru dodala firma Breitfeld – Daněk a spol. Ozdobné zábradlí dodala zámečnická dílna J. Bittnera, věžní hodiny firma L. Hainz. Stavba vodojemu stála 71 445,34 Kč.
Šestipodlažní hranolovitá stavba má novorenesanční fasádu, které vévodí v pátém podlaží ve výšce 20,5 m vyhlídkový ochoz s arkádami s toskánskými sloupy a ozdobným zábradlím vytvořeným pomocí balustrových kuželek. Celý ochoz je pak nesen kamennými krákorci. Na vrcholu stavby vidíme dvoustupňovou stanovou střechu s rozměrnými vikýři na bocích ukončenou sloupkovým nástavcem s hodinami se čtyřmi ciferníky.
V přízemí vodojemu bylo původně skladiště a kovárna, v prvním patře byl byt vodáka
Holešovicko-Bubenského, ve 2. patře byt strojníka stanice a ve 3. patře byty topičů. Po
demontáži technologického vybavení sloužil vodojem pouze jako bytové prostory. Od
roku 1978 sloužila zrekonstruovaná věž jako Obvodní dům pionýrů a mládeže Praha 7
spolu s mateřskou školkou.
Před přestavbou obsahoval vodojem válcový prstencový reservoár o výšce 4,5 m,
průměru 8,25 m a objemu 197,1m³ ze železného plechu a vnitřní rourou pro komín o
průměru 3m. Dnes je zde galerie.
Od roku 1992 je věž památkově chráněna. Od listopadu 2016 do léta 2018 proběhla
rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti.
V galerii, která se nachází v pátém podlaží, byl nově instalován periskop, který
monitoruje některé pražské památky i přes sousední funkcionalistický „Molochov.“ V
galerii vedle pozorovací kabiny s periskopem byla instalována výsuvná podlaha a
výstavní systém se světly. O patro níže se nachází knihovna, součástí objektu je
multifunkční společenský sál. Zajímavostí stavby je Foucaultovo kyvadlo umístěné v hale
hlavního schodiště. Ploché střechy na přístavbě byly upraveny do podoby terasy a
zahrady.
Za zajímavost stojí informace, že na dvoře ZŠ Korunovační stávala další vodárna zásobující vodou Bubeneč. Ta byla zbořena v 50. letech minulého století.
Další zajímavostí je to, že před první světovou válkou se do vodárny přestěhovala rodina malého Václava Cafourka známějšího jako Václav Čtvrtek, autor postaviček víla Amálka či Křemílek a Vochomůrka.

Administrační zpráva obce královského hlavního města Prahy a spojených s městsku statistickou kommissí obcí sousedních Karlína, Smíchova, Král. Vinohradu a Žižkova za léta 1885 a 1886; Národní listy 5.9.1887, číslo 243, str. 3; Pavlanský, J.: Vývoj zásobování vodou hlav. města Prahy, časopis Plyn a voda, ročník VII,1927, str.233; Jásek, J.: Klenot města . historický vývoj pražského vodárenství, VR Atelier, Praha, 1997; Jásek, J., Beneš, J.: Pražské vodní věže, VR Atelier, Praha, 2000; Hlušičková, H.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ne Slezská, III. díl; Jungmann, J.: Holešovice-Bubny: v objetí Vltavy, Praha, 2014